Václav Machek

(* 1894 – † 1965)

Vystudoval na filozofické fakultě v Praze klasickou filologii, bohemistiku a u J. Zubatého a O. Hujera též indoevropeistiku. Po získání doktorátu (1921) pokračoval dva roky ve studiích v Paříži u A. Meilleta. Poté působil jako středoškolský profesor na Slovensku, 1929–31 byl členem akademického pracoviště Slovníku jazyka českého v Praze. 1931 se habilitoval v Brně a zůstal ve svazku filozofické fakulty jako docent a posléze profesor srovnávacího jazykozpytu indoevropského. Po léta byl vedoucím katedry starověké kultury, pak slavistiky; 1952–54 zastával funkci proděkana fakulty. Člen ČAVU a KČSN, po vzniku ČSAV od r. 1953 byl jejím členem korespondentem. Člen redakčních rad několika odborných časopisů. Vědecky byl činný na poli srovnávací jazykovědné indoevropeistiky v celé její šíři, zejména však z aspektu slavistického. Vedle prací o tvoření slov se věnoval etymologii a výkladu slov, posléze ve velké syntéze. Metodologicky navazoval na své vysokoškolské učitele; vedle toho byl ovlivněn „francouzskou školou“ a směrem „Wörter und Sachen“. Za primární pokládal hledisko věcné a sémantické a koncedoval často různé hláskové procesy „nepravidelné“; uplatňoval zřetel k expresívní stránce zkoumaných jevů.

L.: K. Janáček, NŘ 37, 1954, 257–262; M. Jelínek, NŘ 47, 1964, 257–266; A. Erhart, SPFFBU A 12, 1964, 7–8 (na str. 8–15 bibliografie); týž, RočUJEP 1964–68, (B.) 1969, 45–49; V. Blanár, SlR 30, 1965, 42–43; B. Havránek, NŘ 48, 1965, 248–249; F. Kopečný a A. Mátl, Sl 35, 1966, 338–339; Charisteria Venceslao Machek oblata (= Sl 63, 1994, seš. 4); Ľ. Králik, SlSl 30/1, 1995, 92–93